Přišlo to na konci minulého týdne, ale překvapení není na místě. Neschopnost internetového prodejce s módou Zoot splácet finanční závazky se dala čekat o měsíce dříve, než o tom společnost informovala ČNB. Nejpozději loni v létě se stačilo podívat do zpráv o hospodaření Zootu, aby bylo jasné, že v hospodaření firmy je cosi nezdravého.
Pozoruhodné je, že ještě v této době dokázal Zoot některá média přesvědčit o opaku. Třeba web Investice.cz ještě na začátku června vydal článek s titulkem Zoot: Zdařilý příklad investice do technologické společnosti.
Ne že by se všechno nepovedlo. Zoot dokázal komunikační éter zahltit marketingem. To, čemu se říká kritická masa lidí začalo firmu považovat za úspěšnou, jméno značky se šířilo samospádem. V tuto chvíli ale měla strategie přejít od budování značky k podpoře prodeje. To se už nepovedlo.
Zoot nedokázal ve svém segmentu stát první volbou. Troufám si tvrdit, že i tady společnost doplatila na marketingovou strategii. Mluvit o prodejnách jako o “výdejnách radosti” je možná roztomile infantilní, ale v žádném případě tímto způsobem nejde lidi přimět k jakékoliv akci, zejména k uskutečnění nákupu. Podpora prodeje ze své povahy stojí a padá s několika málo veličinami: cenou, kvalitou a dostupností zboží. Bez orientace na nejméně jednu z nich je marketing odsouzen k neúspěchu.
Svým způsobem se Zoot stal obětí úspěšnosti první fáze svého marketingu. Ten byl tak intenzivní, že když se ukázaly jeho slabiny, už neexistovala možnost, jak jej změnit aniž by se značka nezačala rozkládat.
Nicméně je třeba dodat, že Zoot není špatný projekt. Ironické je, že důkaz přišel od skupiny Natland, která skupuje jeho dluhy – a šéf Natlandu Tomáš Raška rozhodně není člověkem, který by do čehokoliv investoval jen pro to, že by si pak mohl jít s nůší do nejbližší výdejny pro radost.
Vyšlo v deníku E15