To jsme na to vyzráli

Už nějakou dobu se ve mně střádá odpor ke slovesu „vyzrát“ ve smyslu vyzrát na někoho nebo na něco. Troufám si říct, že ho vidím každý den aspoň v jedné tiskové zprávě. Jak vyzrát na GDPR, na e-mailing, na marketing, na sociální sítě, jak vyzrát na zákazníka.

Pravděpodobně chápu záměr, nebo v to aspoň doufám. Autor chce světu sdělit, že si myslí, že ví, jak něco dokázat, jak v něčem uspět, jak něco dokázat, poradit si s něčím, prosadit se, být vidět a slyšen. Místo toho ale na něco vyzraje, a mně se otvírá kudla v kapse.

V české kulturní tradici totiž sloveso vyzrát jednoznačně implikuje pohádkovost. A v českých pohádkách „vyzrát“ na někoho znamená převézt, přechytračit. Slabý vyzraje na silného, chudý na bohatého. Vyzrává kladný hrdina.

Mimochodem: Jak ve své skvělé diplomové práci popsala Michaela Ulrychová ze Západočeské univerzity, tento sociální aspekt do české pohádky vnesla Božena Němcová. Ta  byla myšlenkově pod silným vlivem Františka Matouše Klácela, zapáleného utopického socialisty. Pokud by snad měl někdo zájem pátrat po příčinách sociálního zabarvení českých pohádek, dospěl by až k německému mysliteli Lorenzovi von Stein, u kterého se inspiroval už zmíněný Klácel.

Jenže komerční komunikace ze své podstaty není pohádka, a už vůbec ne pohádka, v níž by obchodník, zadavatel nebo agentura byli slabou nebo chudou stranou příběhu pro dva.

Jestliže hypotetický výrobce jakéhosi superchytrého softwaru nabízí trhu, že mu pomůže vyzrát na GDPR, vlastně tím říká, že přišel na způsob, jak se vyhnout zákonu.

Ještě horší mi přijde nabídka, že kdosi umí vyzrát na zákazníka.

To už tedy pojďme rovnou a naplacato napsat, že zákazníka považujeme za hejla, který se hodí leda k tomu, aby byl v pravidelných intervalech oškubáván svým čižmářem.

Ne že by snad cílem byznysu bylo něco jiného než s vynaložením co nejmenších nákladů vytěžit co nejvyšší zisk. Takový je kapitalismus a obávám se, že nic lepšího nemáme k dispozici. Přesto bych ale od jednotlivých subjektů na trhu s komerční komunikací ocenil, kdyby zachovávaly jistou zdrženlivost ve vyjadřování. Zejména proto, že v naší branži je schopnost používat na správném místě dobře volená slova klíčová.

Anebo je to tak, že společnosti, které slibují na něco vyzrát, prostě nevědí, jestli si mohou dovolit mluvit o úspěchu, prosazení se nebo získání pozornosti? Ano, pak je zřejmě na místě schovávat se za významově rozplizlé sloveso „vyzrát.“ Říkám si ale, že máme svobodný trh dost dlouho na to, abychom na problém s jedním slovesem dokázali nějak, ehm… vyzrát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *